Historie

 

Předchůdci obecní knihovny v Okříškách byly dvě knihovny spolkové. Počátkem roku 1900 založilo několik okříšských nadšenců Čtenářský spolek Palacký, který je zapsán v témže roce v okresním spolkovém katastru pod č. 131. Účelem spolku byla četba dobrých knih, časopisů a spisů, pořádání divadel, hovorů a zábav společenských i pěstování hudby. Knihovna spolku čítala přes 270 svazů knih. Obecní kronika Okříšek jmenuje mezi prvními činovníky spolku také pokladníka a knihovníka Františka Dvořáčka, učitele.

V lednu 1913 se na valné hromadě spolek Palacký rozpustil a členové i s majetkem přešli do odboru Sokola, který byl v Okříškách ustaven v r. 1912.

Zákon 430/1919 Sb. nařizující obcím zařízení knihoven a stanovující minimální roční příspěvky na knihy z obecního rozpočtu podle počtu obyvatel došel v Okříškách realizace v roce 1923, kdy obec koupila sokolskou knihovna za 2 500 Kč a převzala knihovníka pana Jana Berku. Knihovnu tehdy tvořilo 250 knih, v roce 1927 udává obecní kronika 317 svazků.

Ve 30. letech bývala sídlem knihovny zasedací síň „staré radnice“, kde se knihy ukládaly do dřevěné skříně. Na činnost dohlížela knihovní rada. Peněz na nákup knih nebývalo v chudé obecní pokladně dost zejména v období hospodářské krize. Svědčí o tom urgence okresní osvětové rady a okresního hejtmana v letech 1930-1933.

Z poválečného období se mnoho zpráv o místní lidové knihovně nedochovalo. Místní Zpravodaj z roku 1961 konstatuje, že neměla dosud stálé sídlo a že teprve v současné době získala lepší umístění ve dvou místnostech na hlavní ulici (u Kohoutů v č.p. 80), kam se vešla obě oddělení (pravděpodobně pro dospělé a dětské čtenáře). Ve volném výběru měla tehdy knihovna připraveno pro čtenáře 2 617 svazků, půjčovalo se v úterý a v pátek od 17 do 18 hodin dětem a od 18 do 19 hodin dospělým. Za 1. pololetí r.1961 vykazovala knihovna 5 851 výpůjček. Stěžovala si na nedostatek zemědělské literatury, kterých tehdy evidovala 132 svazků. Úroveň knihovny a jejích služeb tehdy byla na solidní úrovni – vždyť úspěšně postoupila přes okresní a krajské do nejvyššího celostátního kola knihovnické soutěže.

Na konci 70. let se Místní lidová knihovna v Okříškách stala součástí okresního knihovnického systému, získala střediskovou funkci a profesionální knihovníci byli odborně řízeni a placeni Okresní knihovnou v Třebíči. Ta také nakupovala veškeré knihy a časopisy pro všechny knihovny v okrese ze svého rozpočtu.

Do Střediskové knihovny v Okříškách bylo v roce 1979 zapojeno 13 knihoven v sousedních obcích (Bransouze, Číchov, Heraltice, Hrutov, Hvězdoňovice, Kněžice, Krahulov, Nová Ves, Petrovice, Pokojovice, Přibyslavice, Radonín a Zašovice). Po integraci obcí na okrese Třebíč v roce 1980 přibylo dalších 8 místních lidových knihoven (Brtnička, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Chlum, Kouty, Opatov, Radošov) a 1 knihovna byla přiřazena do obvodu střediska Třebíč.

Střediskový knihovník po 3 dny v týdnu pečoval o čtenáře a knihovní fond v Okříškách a ve zbývajících dnech připravoval výměnné fondy napojeným neprofesionálním knihovnám, jezdil do nich řadit katalogy, revidovat a balit knihy, kontrolovat předepsanou evidenci a připravovat s knihovníky drobné veřejné podniky. Pro vedení Okresní knihovny Třebíč zpracovával statistické a pracovní výkazy za celý obvod, spolupracoval na výběru knih s okresní katalogizací a s místními národními výbory projednával činnost a zabezpečení knihoven vhodnými prostorami, nábytkem a také vhodnými osobnostmi při změnách na postech knihovníků. Při dlouhodobém onemocnění knihovníků v obvodu dokonce někdy půjčoval v okolních obcích. Po r. 1989 se rozpadly integrované obce a postupně také střediskový systém Okresní knihovny v Třebíči. Veškeré financování a správa místních knihoven přešly opět do rukou obcí.

V Okříškách sídlilo od konce 70. do poloviny 80. let oddělení dospělých čtenářů knihovny v podnájmu ve 2 místnostech v přízemí domů u Kohoutů č. 80. Dětské oddělení bylo v této době umístěno v zadním traktu obecního domu č. 90. Několik roků byl k dispozici ještě sklad knih a pevného paliva v dnes již neexistující budově na rohu ulic Gottwaldova a B.Němcové (volný prostor před dnešní spořitelnou). Od 2. poloviny 80. let se oddělení dospělých, dětské i sklady konečně sestěhovaly pod jednu střechu – do obecního domu č. 90 na křižovatce ulic Zápotockého a Gottwaldova. Přetrvávalo lokální topení kamny na pevná paliva a nedostatek místa pro činnost i uložení knih. Teprve v r. 1997 byla knihovna přestěhována do přízemí upraveného starého traktu místní školy a získala důstojné sídlo odpovídající době a významu kulturního a informačního centra obce.

Podle zápisů v obecní kronice měla Místní lidová knihovna Okříšky v roce 1977 celkem 6.507 svazků knih nakoupených z obecního rozpočtu. Od r. 1979 knihy nakupovala a katalogizovala Okresní knihovna v Třebíči centrálně pro celý okres, nakupovala také časopisy. V roce 1981 vykazovala okříšská knihovna 9 836 svazků knih a 36 titulů časopisů, v roce 1987 stoupl počet knih na 13 617 a v roce 1996 na 15.437.

V roce 1977 se v Okříškách zapsalo 311 čtenářů, kteří si půjčili 12 918 knih a časopisů. V pozdějším období bylo nejvíce čtenářů evidováno v roce 1983 – celkem 488, výpůjčky tohoto roku dosáhly 17 500. Projevily se tehdy silné ročníky dětských čtenářů a možnost zapůjčit si některé tituly zahraničních časopisů, které byly jinak pro běžné občany nedostupné. Později počet čtenářů i výpůjček klesal, od 90. let se nebývale rozšířily možnosti zábavy, vzdělávání i získávání informací také jinými cestami.